Pasivní větrání je nejvíce rozšířený způsob větrání objektů ve staré, ale i nové zástavbě. K větrání dochází obdobným způsobem jako u větrání přirozeného, tedy infiltrací, avšak otvory pro přívod vnějšího čerstvého a odvod vnitřního vydýchaného vzduchu je realizován přes instalované pasivní ventilační prvky (přívodní prvky vzduchu) a přes ne zcela těsné otvory ve stavebních konstrukcích. K výměně vzduchu dochází pouze teplotním rozdílem vnitřního a vnějšího prostředí.
Pasivní větrání je velmi závislé na venkovních klimatických podmínkách. Při teplotním rozdílu blížícím se nule, je tento způsob větrání neúčinný a naopak nejvyšší účinnosti dosahuje ve chladných obdobích roku, kdy teplotní rozdíl vnějšího a vnitřního prostředí je také nejvyšší.
Pasivní větrání má několik variant mezi které patří:
- samočinné větrání mezi ventilačními prvky (otvory) v obvodových stěnách objektu nebo místnosti (spáry oken, dveří, větrací mřížky, přívodní prvky vzduchu)
- šachtové větrání, kde vzduch je přiváděn ventilačními prvky v obvodovém plášti objektu a odvod potom větracími šachtami nebo komínovými tělesy
- šachtové větrání s ventilačními hlavicemi, které zvyšují odtahový účinek šachty nebo komína
Všechny uvedené varianty
pasivního větrání mají společný jeden znak - fungují bez přívodu energie. Provozní náklady na proces větrání jsou tedy nulové, nepočítáme-li náklady na ohřev přiváděného vzduchu. K nevýhodám tohoto způsobu větrání patří nízká účinnost při malých teplotních rozdílech venkovního a vnitřního prostředí a dále špatná regulovatelnost objemu vyměňovaného vzduchu.
Pro tento způsob větrání dodáváme přívodní prvky vzduchu od švédské společnosti Fresh.
Přívodní prvek vzduchu Fresh 100 Thermo - dBPřívodní prvek vzduchu Fresh TL 100 dBPřívodní prvek vzduchu Fresh TL 98 EPřívodní prvek vzduchu Fresh TL 98 F - dBPřívodní prvek vzduchu Fresh TL 98 PPřívodní prvek vzduchu do okenního rámu Fresh Al - dB